|
 10 NEJDRAŽŠÍCH PŘÍZÍ SVĚTA - 1. ČÁST
18.03.2009
Příze Příze je výrobek z jediného „nekonečně“ dlouhého vlákna (např. polyamidový monofil na filtry), nebo vzniká spojením několika vláken (např. bavlněná příze na tkanou košilovinu) obsahující v průřezu kolem 100 jednotlivých vláken o délce 10–50 mm). Proces výroby příze se nazývá předení. Průmyslová výroba příze se vyvinula z ručního předení, které bylo jednou z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva. Lněná tkanina nalezená v Jižní Americe je patrně starší než 10 000 let Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na
Světová spotřeba se zvýšila od roku 1994 do roku 2004 například u polymerů na téměř dvojnásobek a dosáhla cca 40 milionů tun. Spotřeba bavlny vzrostla ve stejném období o 40 % na 26 milionů tun.[2] Výroba příze z umělých vláken
Menší část umělých vláken vychází z chemického výrobního procesu „spředena“ jako nekonečné vlákno, hedvábí, (filament) které se pro použití v textilních výrobcích pouze upravuje sdružováním patřičného počtu jednotlivých nití, mechanickým tvarováním, zkadeřením apod. Asi dvě třetiny vláken (zejména polyakryl a větší část polyesterů) se přizpůsobují v délce a jiných vlastnostem přírodním vláknům, ke kterým se v procesu výroby příze přidávají a nebo se spřádají podobným výrobním postupem jako přírodní vlákna, jen bez příměsi těchto materiálů („staplové příze“).
Příprava přírodních vláken k předení
Příprava k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu. Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken. K přípravě vlny často patří barvení vláken. V případě výroby směsových přízí se během předpřádání smíchávají různé materiály v určitém procentuálním poměru.
Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na · rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisál aj.) o živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.) o minerální (azbest) o umělá Světová spotřeba se zvýšila od roku 1994 do roku 2004 například u polymerů na téměř dvojnásobek a dosáhla cca 40 milionů tun. Spotřeba bavlny vzrostla ve stejném období o 40 % na 26 milionů tun. Hodnocení příze dle kvality a ceny 10. místo JAK Cena za 100g: 20,- EUR
Jak divoký (Bos mutus) je jedním ze zástupců pravých turů. Jedná se o mohutné zvíře, samec dorůstá přes 2 metry kohoutkové výšky a dosahuje hmotnosti kolem jedné tuny. Samice je ani ne poloviční. Jak se vyznačuje mimořádně dlouhým trupem. Hrudník je tvořen čtrnácti páry žeber (namísto obvyklých třinácti). Hlava je ozdobena mohutnými rohy, které jsou až metr dlouhé a u kořene mohou mít obvod až 50 cm. Srst je hnědočerná až černá, hustá, vlnitá a ve spodní části a končetinách prodloužená, splývající do výrazné hřívy. Jak je velice plaché zvíře, které obývá stepi a polopouště severního Tibetu, a to až do výšky okolo 5000 metrů nad mořem. Ze smyslových orgánů se spoléhá především na velmi dobře vyvinutý čich, naopak zrak je jeho slabou stránkou. Domestikovanou formou divokého jaka je jak domácí (Bos grunniens). Jak slouží mimo také jako tažné zvíře, dává mléko, maso, kůži a také vlnu, která je při ceně zhruba 20 € vřeteno celkem výhodná. Vlna jaků se dováží hlavně z Tibetu, kde ji získávají domorodí sedláci ručním česáním.Vlákna jsou s průměrně 2,5 cm poměrně krátká, přesto se dají docela dobře spříst. Vlna jaků je v přírodním stavu hnědá nebo šedá, je ale take dostupná v různých barvách a směsích s Merinem a Alpakou. Tato vlna se nechá velmi dobře zpracovat, je příjemně měkká a hřejivá. 9. místo Hedvábí Cena za 100g: 23,- EUR
Převážná část přírodního hedvábí se získává z výměšků housenky bource morušového. Je to jediné „nekonečné“ přírodní textilní vlákno. V Číně se používalo hedvábí již asi před 5000 lety na struny a rybářské šňůry, do Evropy se dostalo teprve před 1500 lety. Čína ovládá i v současné době podstatnou část výroby a obchodu s tímto zbožím. Mimo výměšku bource morušového se k textilnímu zpracování hodí t.zv. planá hedvábí (asi 5-0 % celkového množství), z nichž nejznámější je tussah (lat.: Antheraea). Housenka tohoto druhu se živí hlavně dubovým listím, vlákno se získává z kokonu po vylíhnutí motýla. Údajně nejjemnější přírodní vlákno s průměrem 4 µm předou pavouci druhu Nephila a Agriope. O použití vlákna pro textilní účely není z odborné literatury nic známo. Kokon bource morušového obsahuje až 4000 metrů vlákna obaleného a navzájem slepeného sericinem (druh klihu). Sericin změkne v horké vodě, vlákna z 5-6 zámotků se spojí dohromady a při smotávání na naviják se chladnoucím sericinem znovu slepují. Nejdříve se odmotá z každého kokonu 500-1000 metrů vnější vrstvy obsahující méněcenné vlákno, které se později zpracovává podobným způsobem jako mykaná vlna na t.zv. buretovou přízi. Hranice výpředu je asi 167 tex, výrobky jsou málo stejnoměrné a nopkovité. Prostřední část kokonu, asi 1000 m v jednom kuse, je nejkvalitnější vlákno zvané gréž. Gréž obsahuje ještě až 30 % sericinu. Teprve po jeho odklížení v louhu dostane vlákno správný lesk a ohebnost. Aby se nahradil úbytek váhy po odstranění sericinu a aby se vlákno nechalo lépe zpracovávat, napouští se pak různými solemi.[2] Gréž se zpracovává ve tkalcovně jako jednoduchá příze z 8-10 vláken s velmi nízkým zákrutem v jemnosti až 10 tex nebo se z ní vyrábí skané příze. Podle stupně zakroucení se rozeznává:
Z vnitřku kokonu zůstane asi 2000 metrů útržků 20-40 cm dlouhých. Z těch se vyrábí šapové příze až do jemnosti 25 tex výrobním postupem podobným spřádáni česané vlny. Hedvábí se často míchá s vlnou nebo se lnem, příze se používá na modní tkaniny. Tímto způsobem se také zpravidla zpracovává hedvábí tussah 8. místo: Velbloud Cena za 100g: 26,- EUR
Severoafrický jednohrbý velbloud (dromedár) dává velmi hrubou vlnu, vhodnou jen na výrobu koberců. Naproti tomu asijský dvouhrbý velboud (hlavně v severozápadní Číně a v Mongolsku) má velmi jemnou (14–28 µm), hebkou srst, vlákno je 25-130 mm dlouhé, skoro bílé, velmi kadeřavé, s hrubými šupinami na povrchu. Vlna se nemusí stříhat. Chomáče vláken se sbírají, když je velbloudi ztrácejí po studeném ročním období (až 5 kg za sezonu). Flaušové tkaniny z velbloudí srsti jsou lehké a mají velmi příjemný, hřejivý omak. Zimní pláště a přikrývky ze stoprocentní velbloudí srsti jsou velmi drahé, proto se často zhotovují tkaniny z česané ovčí vlny v osnově a z velbloudí srstí v útku. Vlákno z velbloudí srsti je od ovčí vlny rozeznatelné jen pod mikroskopem. Příze z velbloudí vlny, která je hřejivá, měkká, velmi trvanlivá a výborně vhodná k pletení, se v dnešní době nabízí – což je politování hodné – nabízí jenom ojediněle. Velbloudí vlna se většinou nabízí jako „Baby Camel“, protože tato vlna z mladých velbloudů je obvzlásť jemná a měkká. Velbloudí vlna se nedá barvit, proto se většinou nabízí jako Merino-Mix. Cena čisté Baby-Camel-vlny se pohybuje kolem 13 EUR za 50 g. 7. Místo: Angora Cena za 100g: 28,- EUR
Angora je staré jméno dnešní turecké province a města Ankary. Pravděpodobně má angorský králík, od kterého získáváme angoru, své jméno od dlouhosrsté angorské kozy, která skutečně pochází z Turecka, z jejíž vlny se ale nevyrábí angora, ale mohér. Dříve se angorskému králíku řikalo také kašmírský nebo hedvábný králik. Angorští králíci se stříhají několik za rok. Čistá angora se se plete a nosí jako vlna. Je neuvěřitelně jemná, hebká a lehká jak peří. Pletené vzory se ale kompletně ztrácí. U hladce nebo s děrovými vzory a tlustými jehlicemi zhotovené pleteniny se krása angorké příze projeví nejlépe. Jediná nevýhoda: angorská příze silně pouští chlupy. Ceny za angorskou přízi jsou velmi rozdílné a pohybují se mezi 3,50 až 50 EUR za 10 g. 6. místo: Suri Alpaka Cena za 100 g.: 56,- EUR
Alpaka patří k rodu velbloudů a žije v jihoamerických Andách. Existují dva druhy: Huacaya alpaka a Suri Alpaka, přičemz se z posledně uvedeného získává jemnější a dražší vlna, protože toto vlákno není zvlněné a zkroucené. Chlupy alpaky mají „vyrovnávací komory“ a mohou se proto přizpůsobit tělesné teplotě. Obvzlášť jemná a měkká je Baby-Alpaka. Příze alpaka se vyrábí v mnoha barevných odstínech a směsích s merinem, hedvábím atd.. Pro extrémně citlivé lidi je alpaka kvůli jemným a odstávajícím chloupkům nevhodná. 5. místo: Kašmír Cena za 100 g.: 60,- EUR
Kašmír je nejznámější luxusní přize. Existuje ca. 20 druhů v centrální Asii žijících koz, které patří do skupiny „kašmírských koz“. V současnosti jsou tyto kozy chovány už skoro na celém světě, příze nejlepší kvality pochází ale ještě pořád z vysokohorských chovů. Kašmírská koza vlastní obvzlášť dlouhou a jemnou spodní vlnu, jejíž průměr odpovídá ca. 1/3 jemnějšího lidského vlasu. Kašmírská vlna se ručně vyčesává nebo vyškubává, v průmyslových zemích se kašmírské kozy mezitím – kvůli zlevnění produkce – stříhají. Největší vyrobce kašmíru na svetě je Čína. Pletení s kašmírem je ryzí zábava. Je hladký ale neklouže, elastický a hodí se výborně pro strukturované vzory a copánky. Kvalitní kašmír prakticky nežmolkuje. Čistý kašmír se dá koupit ve velkém množství barevných odstínů za ca. 14 EUR za 25 g. Vzláštní luxus pro nohy je ponožková příze s podílem kašmíru, jak např. „Impressionist Cashmere Sock Yarn“ od Art Yarns (cena zhruba 28 EUR za 50g.). |
